Papírová hora

Nic jsem nevystudoval, abych se mohl stát nikým. Daří se mi to. Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jak vinná klobása na talíři prezidenta, co leží na ARO. Příští smotanej verš bude sladkej jak meruňkový buchty. K SNÍDANI EMOCE Budím se rozrušen K snídani čekám emoce A dlouhé pohledy do očí bez konce Kristus mi snědl snídani Dva párky a kýbl horčice Teď na mě zírá dírou v dlani Co mi je po ní? Nenasnídán, však plnej mám žaludek Jsou v něm jen slova Všechny se hromadí do slepýho střeva A takhle každej den zas a znova 

Rok 1913 byl vskutku pozoruhodným rokem. Možná by byl každý rok vskutku pozoruhodným, kdybychom z něj vykrojili zásadní momenty ze světa umění či politiky. Přisypte k tomu pár bizarností, které se staly známým osobnostem, vypisujte je měsíc po měsíci a máte knihu. Ale kdo by se s tím chtěl patlat jako tadyhle pan Illies? Já teda ne, ale klidně bych si přečetl celou sérii knih, ve které každá jedna kniha znázorňuje jeden rok 20. století. Tak teď někdo běžte a napište to, já si to pak koupím. Rok 1913 byl posledním rokem před apokalypsou jménem Velká válka. Mnoho lidí se podle toho taky chová, jako by snad tušili. Adolf Hitler si na pánské ubytovně zastřihuje knír, Josif Stalin se převléká za ženu, Srbsko vyhlašuje válku Rumunsku a František Josef 1. jde k paní Schrattové, aby si vypil čaj.  Leopold, manžel Virginie Woolfové, posílá svou manželku psychicky se zotavit k jejímu nevlastnímu bratrovi, který ji v dětství zneužíval. Thomas Mann tutlá svou homosexualitu a přitom vydal novelu Sm