Papírová hora

Kruhljanský most / Jeho prapor Rok vydání: 1987 Rok vydání originálu: 1977 (Kruhljanský most - 1968, Jeho prapor - 1975) Dnes si dáme něco, co jste určitě nečetli. Proč taky? Kniha běloruského autora, který jako bývalý sovětský voják píše samozřejmě o zážitcích z velké vlastenecké vojny. Takových knih jsou plný sklepy a půdy našich babiček, sběrny papíru a police s nápisem "k rozebrání zdarma". To dneska už nikdo nečte. No, někdo se přece jen našel. Vasil Bykav byl hrdý Bělorus, vlastenec, válečný veterán a taky disident Lukašenkova režimu. Ze soukromých důvodů mě na tom zaujalo to Bělorusko, takže když jsem pár jeho knih objevil, odložil jsem si je na "někdy možná". A to "někdy možná" přišlo nedávno, když jsem chtěl přečíst něco z války, jen aby to nebylo Komu zvoní hrana, kterou odkládám už léta. Vylučovací metodou jsem si zvolil knihu obsahující dvě novely - Kruhljanský most a Jeho prapor. Válečná literatura je mým oblíbeným čtivem a jistě v tom nejsem

Tulák po hvězdách Rok vydání: 1972 Rok vydání originálu: 1915 Co bych měl psát o knize, o které bylo od svého vzniku popsáno více slov, než sama obsahuje? Holt se s tím nějak musím poprat, když jsem se rozhodl, že svůj "čtenářský deník" načnu po dočtení takové klasiky, jakou Tulák po hvězdách od Jacka Londona bezesporu je. Jack London je jedním z těch autorů, jež se svou myslí dobrodruha přelitou notnou dávkou alkoholu dokázal propsat až k nesmrtelnosti. S tím chlastem v tom není zdaleka sám, zmiňme si třeba neméně slavné Hemingwaye a Bukowského, frajery, kteří s klidným svědomím mohli tvrdit, že své legendární kusy píšou namol. Já to zkoušel, ale po nějaké chvíli se má mysl zachytí v síti otupělosti a rozepsaných pár vět textu jdou do kopru, takže mi pak zbývá už jen to pití nebo tupý spánek. Přiznávám tedy, že svým zvláštním způsobem tuto schopnost obdivuji, je však potřeba dodat, že alkoholismus není úplně dobrej koníček, protože má spoustu nevýhod. Pro mě by převládly jen