Antti Leikas - Skřítek

Za boha si nejsem schopen vzpomenout, co mě na knihu Skřítek nalákalo, že jsem si ji zařadil do seznamu "jednou třeba koupím". Ke koupi mě pak přiměla velice příznivá cena způsobená asi malou prodejností. Cena se totiž pohybovala v číslech, za která si nekoupím ani dvě piva v hospodě. Tak jsem v pivnici U Tekutého chleba dal místo tří piv jen dvě, vousatý hospodský odešel od stolu s kyselým výrazem bez dýška a já koupil tenhle výtvor s reflexním přebalem. Napsal jej Antti Leikas a mělo by jít o tzv. finské podivno. Je to můj první výlet do téhle literární škatulky, tak se pojďme podívat, jak dopadl.

Obálka láká na Prahu, Golema, houbičky a samozřejmě malý, vousatý týpky se špičatými klobouky. To všechno kniha svým způsobem obsahuje, takže to není jen laciný trik, jak nalákat hipstery z Prahy nižšího vzrůstu s židovskými kořeny a se slabostí pro halucinogeny. Zejména však jde o akční jízdu jednoho finského spisovatele, který se rozhodl, že napíše knihu o skřítcích, netuše, že si tím komplikuje manželství i celý život. Dozvídáme se, že skřítci jsou všude kolem nás, mají různé superschopnosti a jedna zlá nadnárodní společnost jménem Sauron-Aspirin je chce zneužít k ovládnutí světa. Nebo něco podobnýho, zas tak pozorně jsem to nečetl. 

Kniha začne nečekanou souloží v pokoji, v němž zapáchá tlející mrtvola trpaslíka bez nohou, tím započne i celá jízda životního outsidera, spisovatele a zároveň světového odborníka přes skřítky. Z Finska letíme do Prahy hledat skřítkovy nohy. V letadle se schyluje k další souloži na záchodě, ale postupně začneme chápat, že v tomhle příběhu se vždy na poslední chvíli něco pokazí nebo naopak změní k lepšímu. Takže Antti Leikas houpe čtenáře na pomyslné houpačce a dělá si s příběhem prakticky co chce, až jsem měl občas dojem, že si tu knihu píše hlavně pro sebe. Ale vlastně proč by ne? Já bych si knihu taky psal pro sebe.

Nečekejme nějaký velký umění, ona si kniha ani na žádný velký umění nesnaží hrát. Což je dobře, kolikrát můžete s klidem vypnout mozek a nic neřešit. Chvílema je to i lepší nepřemýšlet, aspoň člověka moc často nenapadá myšlenka: "Sakra, tohle přece nedává smysl!" Pak si příběh můžete dokonce i užít. Jedná se o lacinou zábavu, z které se neopijete a nemusíte pak svým manželkám a zaměstnavatelům vysvětlovat, proč je dnes vaše produktivita téměř nulová, proč vaše kalhoty smrdí močí a proč je nablito v kuchyni. Pokud totiž čtete knihu Skřítek, vždycky můžete říct, že za to může skřítek. Je to lepší, než zdlouhavě vysvětlovat, že za to může vaše prachbídná životospráva a litr vodky načtnutý místo oběda. Knize dávám pět poutníků a tři fernety, kebab na nádru a jako bonus krabku cigár vykouřenou pěkně jako v dětství, tedy pasivně.