Wolfgang Jeschke - Poslední den stvoření

-

Vítám vás u finálového klání mistrovství světa. Dnes nás čeká derby zvané Studená válka, v němž se představí mužstva USA a SSSR. Na programu je vesmírný závod a oba týmy vstupují na hrací plochu sebevědomě. Šance jsou vyrovnané, bookmakeři však mírně favorizují Spojené státy. Hned z kraje první půle se do hry dostává útočná formace Sputnik 1, jde přímo na bránu a k překvapení všech otevírá skóre dnešního utkání. Píše se rok 1957 a sovětský tým se ujímá vedení. To ale není vše, ještě v témže roce otřeseným Američanům vybouchla šance na vyrovnání a z bleskového protiútoku udeřila sovětská útočná formace Sputnik 2 a její nadějná hvězda Lajka, která posílá tým SSSR do dvoubrankového vedení. Tým hrající pod vlajkou pruhů a hvězd je otřesen z nevydařeného startu do utkání, ale máme před sebou ještě prakticky celý zápas, takže netřeba propadat beznaději. V roce následujícím se konečně prosadil i výběr USA a Explorer 1 tak koriguje stav na 1:2 z pohledu Američanů. 

Po divokém úvodu oba týmy na chvíli zvolňují, ale opravdu jen na chvíli. Do hry se totiž dostává elitní sovětská formace Vostok 1 v čele s kapitánem celého mužstva Jurijem A. Gagarinem. Ten se prokličkoval obranou USA a krásnou ranou pod víko vrací sborné dvoubrankové vedení (zajímavostí je, že Gagarinův bratr Mick se posléze prosadil v Americe jako rockový zpěvák kapely Rolling Stones, pozn. redakce). Záhy se Američanům podařilo snížit brankou Johna Glenna, ale na víc se už tým USA do konce poločasu nezmohl. Stav po první půli je tedy USA 2:3 SSSR.

Druhá půle moc šancí nepřinesla, objevily se určité organizační problémy v sovětském mužstvu a tak se SSSR snaží hlavně neinkasovat, což vede k obrovskému tlaku USA. Spojené státy buší na vrata, kouč Kennedy poslal na hřiště to nejlepší, co má k dispozici. A tak elitní formace Apollo 11 sevřela Sověty v kleštích. Převaha USA se nakonec přece jen projevila a jejich kapitán Neil Armstrong v samém závěru vyrovnává. Vesmírný závod jde do prodloužení. Oba týmy probírají možnosti. Jako možná taktická varianta se nabízí expedice na Mars. Mužstva jsou však vysílena náročným průběhem utkání a tak tým USA volí unikátní taktiku, tzv. stroj času. A zhruba v této fázi vesmírného závodu se odehrává úvodní část knihy Poslední den stvoření.

Wolfgang Jeschke napsal v osmdesátkách špičkové sci-fi, které neztrácí své kouzlo a originalitu ani čtyřicet let od vydání. Nápad přesunout se pomocí stroje času milion let zpět, těžit ropu dřív, než člověk objeví oheň, a posílat ji do současnosti se zdá být geniálním tahem, který definitivně rozhodne studenou válku ve prospěch Spojených států amerických. Má to však háček a členové expedice do pravěku zjistí, že nejeden. Kniha Poslední den stvoření je malým krokem pro obyčejného čtenáře, ale parádní jízdou pro fanouška sci-fi.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

James Clavell - Šógun

-
Obrázek
Pořádný špalek jsem si pro sebe nachystal na dlouhé podzimní večery. Tak pořádný, že v prvním českém vydání je rozdělen na dvě knihy, které dohromady tvoří přes dvanáct set stran. Autorem je muž slavný, muž mnoha tváří, muž, jenž má čtenáři co říct. James Clavell byl spisovatel, Brit narozen v Sydney s posléze přijatým americkým občanstvím, zemřel ve Švýcarsku. Stačí vám to? A když vám ještě napíšu, že krom románů se podílel i na filmech jako Moucha (1958) nebo Velký útěk (1963). Ještě málo? A když dodám, že v šestnácti letech narukoval do armády a za druhé světové války bojoval v Malajsii proti Japonsku, byl zajat a poté vězněn v nechvalně proslulém vězení Changi? Ten chlap byl zkrátka nezmar, jenž za sebou zanechal slušný odkaz. Nejsem však jeho životopisec, abych vám zde odvyprávěl celý jeho život a tak se pojďme podívat na jedno jeho konkrétní dílo. Clavell napsal sérii knih, která se označuje jako Asijská sága. Obsahuje celých šest knih a Šógun je chronologicky první v pořadí, pro
Další informace

Jack London - Tulák po hvězdách

-
Obrázek
Tulák po hvězdách Rok vydání: 1972 Rok vydání originálu: 1915 Co bych měl psát o knize, o které bylo od svého vzniku popsáno více slov, než sama obsahuje? Holt se s tím nějak musím poprat, když jsem se rozhodl, že svůj "čtenářský deník" načnu po dočtení takové klasiky, jakou Tulák po hvězdách od Jacka Londona bezesporu je. Jack London je jedním z těch autorů, jež se svou myslí dobrodruha přelitou notnou dávkou alkoholu dokázal propsat až k nesmrtelnosti. S tím chlastem v tom není zdaleka sám, zmiňme si třeba neméně slavné Hemingwaye a Bukowského, frajery, kteří s klidným svědomím mohli tvrdit, že své legendární kusy píšou namol. Já to zkoušel, ale po nějaké chvíli se má mysl zachytí v síti otupělosti a rozepsaných pár vět textu jdou do kopru, takže mi pak zbývá už jen to pití nebo tupý spánek. Přiznávám tedy, že svým zvláštním způsobem tuto schopnost obdivuji, je však potřeba dodat, že alkoholismus není úplně dobrej koníček, protože má spoustu nevýhod. Pro mě by převládly jen
Další informace

Thomas Mann - Smrt v Benátkách

-
Obrázek
Smrt v Benátkách Rok vydání: 1973 Rok vydání originálu: 1912 Mám tady jednu lehce znepokojivou novelu významného muže německé literatury. Je tak znepokojivá, že bych ji nedoporučoval homofobům a otcům čtrnáctiletých chlapců - těm především. Pokud teda nechcete vidět v každém postarším pánovi potenciálního chlípníka, co na každém kroku sleduje vaše dítě. Tímto úvodem jsem částečně vyzradil hlavní šokující věc celého článku. Ne však samotného příběhu, který v sobě ukrývá poněkud jiný smysl a překvapení. Letos je to již třetí kniha, která se mi od Thomase Manna dostala do rukou. Je suverénně nejkratší, což mi ale v letním parnu spíš vyhovuje. Prve jsem četl Zpověď hochštaplera Felixe Krulla, tedy autorovu poslední knihu, a posléze jsem urputně bojoval s tuze náročným Doktorem Faustusem. Přijde mi, že Mann klade na čtenáře jisté nároky, které se silně projeví v delším formátu a i proto mě jeho tvorba nevysvětlitelně přitahuje. Jeho knihu nedočítám s pocitem "páni, to bylo úžasný"
Další informace