1. štěk: Veřejně štěkat je lepší, než si zbytečně masturbovat do šuplíku
Tohle je můj první štěk. Sluší se nejprve vysvětlit, co takový štěk má znázorňovat. Štěky jsem si zprvu psal do šuplíku jako takovou zbytečnou očistnou činnost mé tvůrčí duše. Teď jsem se rozhodl je zveřejňovat, čímž se samozřejmě nestanou méně zbytečnými. Pouze se tím stanou veřejnými. Takový tvůrčí štěk je jako masturbace. Činnost docela zbytečná sloužící jen ke krátkodobému uvolnění. Provozuje-li se v soukromí, nikdo o ní neví. Pokud však začnete masturbovat na veřejnosti, dříve či později se vám tím povede alespoň někoho pohoršit. A to je přece lepší, než si zbytečně masturbovat do šuplíku.
Štěk bude nepravidelnou rubrikou, jejíž vznik je způsoben mým zcela neopodstatněným tvůrčím pnutím. Štěky budou krátké slohové útvary, vesměs povídky, myšlenky či krátké epizodky ze života, oplývající nevalnou kvalitou. Tím, že tyhle krátké hlouposti nechávám volně odplout z mé hlavy, dělám prostor pro jiné krátké hlouposti, které mi do hlavy posléze připlouvají. Jedná se o téměř nekonečný proces, jako když odšpuntujete dřez, aby se z něj odplavila voda a přitom necháte otevřený kohoutek. Tento proces končí až se smrtí autora. Případně až ho to prostě přestane bavit. Což se může stát kdykoliv, klidně zítra. Ale protože se jedná o nepravidelnou rubriku, tak to nikdo nemusí poznat.
Komentáře
Okomentovat