Jack Kerouac - Mag
V předminulém desetiletí jsem to zkoušel s jeho zásadním románem Na cestě. Na zadek jsem si z toho moc nesedl. No, a v Magovi se pro změnu taky cestuje. Což o to, ať si pan spisovatel píše o tom, co má rád a o čem umí psát nejlíp, to je v pořádku. Já bych taky napsal knihu o tom, jak sedím doma a poslouchám muziku. Ale já nejsem slavnej americkej spisovatel a hlavní představitel celé jedné generace. Já jsem pouhý kulisák z národního divadla, které vlastně z principu věci nemůže být národním divadlem, protože sídlí v Brně. Takže ode mě se tak nějak očekává, že napíšu nějakou kravinu.
Kerouac samozřejmě kravinu nenapsal, ale ani nemůžu říct, že bych knihu Mag četl s nějakou velkou chutí. Takže napsal třeba koninu nebo zvěřinu, to mi taky nechutná. Takový už je holt čtenářský život, nemůže mě přece bavit všechno, z čeho jsou ostatní nadšení. Já byl nadšenej jen z toho, že je to opravdu útlá kniha. I tak jsem ji louskal snad tři dny, což je na takovou jednohubku strašně dlouhá doba. Knihu Mag tedy hodnotím jako cestu po dálnici z Brna do Prahy, zdánlivě krátká trasa sfouknutá za dvě a půl hodinky autem se po čtyřech hodinách strávených loudavým posouváním v koloně mění v Proustovo Hledání ztraceného času.
Komentáře
Okomentovat