Hledání úradku

Slepá kolej poezie.
Nevidomá kolej básní.
Někdo pořád něco hledá.
Já na to mám smotanej verš.
Občas se mi někdo snaží vysvětlit, o čem ty moje verše jsou.
A má pravdu.
Každej ji má.
Tu svoji.

Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jako smysl života na papírku v čínským koláčku štěstí.


HLEDÁNÍ ÚRADKU

Ticho.
Neslyšíš?
To Bůh ti šeptá úradek.
Pozorně poslouchej.

Směje se ti.
Přímo do obličeje.
Nenaděláš nic.
Úradek je úradek.

Žiješ v plechový boudě.
Uvnitř svý hlavy.
Slunce ti do ní pere.
Dírama zatíká.

Seš jako pes.
Jako pes v betonové džungli.
Přinucen srát na chodník.
Poníženě.

Jsme tady všichni.
Nemáme naději.
A bez naděje
ztrácíme zábrany.

Komentáře

  1. Tys zábrany ztratil, zašil ses do lesů, vyješ s vlky, nedáš si pokoj, dokud nenajdeš Perníkovou chaloupku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hledám v lesích u Pardubic. Už tři dny jsem nespal.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

James Clavell - Šógun

Jack London - Tulák po hvězdách

Thomas Mann - Smrt v Benátkách