Jim Morrison - Americká noc

Jima Morrisona nebudu nijak zvlášť představovat. Frontman kapely The Doors, bohém každým coulem, mrtvej v sedmadvaceti. Někdy se děsně sjížděl, jindy šeredně chlastal. A snad byl občas taky docela normální. U nás vyšla jeho sbírka textů, veršů, scénářů, no prostě všeho možnýho, co Morrison napsal a někdo to za něj posbíral a vydal. Tak jsem ji koupil a už před jejím otevřením si kladl otázku, jestli vážně chci číst text například songu L.A. Woman v češtině? Ne, nechci to, vůbec to nepotřebuju. Ale stejně jsem to zkusil. Lidi občas dělaj i divnější věci.

Motel Money Murder Madness
Let's change the mood from glad to sadness

Motel mordýř magor mergle
Z pohody ať je smutek hnedle

To mě poser, ty vole. Tahle kniha je festival tvrdejch drog. Na mě je to však už trochu moc mešuge a to jsem sám trochu moc mešuge. Poezie je to ideálně pro lidi v tranzu na přehnané dávce LSD, já jsem z toho spíš jelen. Parohy nasaďte dle potřeby. Navíc mi to v té češtině příliš nehraje. Manzarek rozladil piáno, Jim leží totálně sjetej na pódiu a nepříčetně křičí do davu, že by chtěl píchat vlastní matku. Ale tady křičí česky. A nikdo mu nerozumí. Odveďte si ho někam pryč, na tohle nemám nervy. 

Knihu jsem přesunul na záchod a pak se při čtení přistihl, že mi oči sklouzávají k upozornění na krabici s pracím práškem. "Při zasažení očí několik minut vyplachujte vodou." Než jsem knihu dočetl, už jsem třikrát vyplachoval. Jestli máte "jen" rádi The Doors, tak v klidu zůstaňte u muziky, tahle kniha je spíš pro fajnšmekry. A já jsem sice docela fajn, ale určitě ne šmekr. Takže asi tak, milej čtenáři.