Plavec

Občas něco napíšu.
Občas se motám.
A tak je to celej život.
Někdy se motám víc.
Někdy se vlastně jenom motám.
Asi to tak má víc lidí.
A pak maj pocit, že se celej svět motá kolem nich.
Někdy to tak fakt možná je.
Co já vím.

Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jako borci v kotli na vesnické kapele. Je jich tam pod pódiem pět a padaj jak hrušky. Já ležím první.

PLAVEC

Netuším, kde jsem se tady vzal.
Proč tu jsem.
Co dělat.
Nemám vůbec žádný tušení. 

Život se mi scvrknul
do malý sklenice s vodou.
Je poloprázdná.
A já se v ní topím. 

Jsem však zdatnej plavec.
Sebejistě a s velkou dávkou odhodlání
doplavu až na dno.