Hořkost

Smotanej verš je fajn.
Chutná jak fernet.
Zvykneš si.
Navíc je krátkej.
Takže ho můžu psát jednou rukou.
A v té druhé držet třeba hrnek s kafem.
Nebo masturbovat.
Záleží, jak to zrovna vyjde.

Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jako dvě těla vpitá do sebe vzrušením. Ve vzduchu je cítit pot a předčasná ejakulace. Přesně takovej je to verš. Krátkej a špatnej.

HOŘKOST

Zvracím jak po flašce fernetu.
Zvracím skvěle strávený kusy večeře.
Měl jsem rohlík s máslem, šunkou
a dvě kolečka hořkýho okurku. 

Hořkost se mi tak vrátila do pusy,
Vrátila se mi do hlavy.
Hořkost je zpátky v mým životě.
Vítám tě tady. 

Jak ses měla?
Měla si dobrou cestu?
Jo, cesta byla těžká a dávivá.
Promiň, má milá. 

Opláchnu si ksicht
a jdu si zase lehnout.
Nejvyšší čas pokusit se zhebnout.