Houbařovo pozdní odpoledne
Dlouho jsem tu nebyl.
Čas je relativní.
Život se rozplynul.
Do zářivých barev.
Život potemněl.
Do hlubin vědomí.
A jediná záruka je moje ruka.
Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jak parta mladíků v lese kam si vyšli za zábavou. Zábava se nekoná. Je utopená v hluboké bažině psychedelických vizí.
HOUBAŘOVO POZDNÍ ODPOLEDNE
Trávím čas trávením.
Trávím.
Trávím čas
trávením houby.
Trávím čas sám se sebou.
Trávím čas s houbou.
Otravuju lidi.
Snad jsem se neotrávil.
Trávím čas.
Trávím sebe.
Je to otrava.
Nebo tak nějak.
Komentáře
Okomentovat