Spolu
Zůstanu uzavřenej ve svý hlavě.
Vyhlásím myšlenkovej lockdown.
A budu v něm, dokud nenapíšu něco pořádnýho.
Furt nic.
Čekám na hovor od Richarda Krajča.
Mám pro něj pár debilních textů.
Protože ty a já jsme jedno.
Ale fakt úplně jedno.
Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jak moje názory. Nakonec je jedno, co si myslím. Půjdu tam, kam všichni. Jako ta ovce. Na druhej břeh.
SPOLU*
Jsem roztržitej.
Trhá mě to na kusy.
Ale jestli budu ještě zítra,
pohlédnu do svého nitra.
Jsi tady se mnou.
Rozjívená.
Jako žádná jiná.
A nebe se nám uzavírá.
Půjdeme tam dolů.
Budem navždy spolu.
V jednom kotli, v jednom ohni.
Aspoň jinde než tady.
*tenhle smotanej verš je politicky neutrální, autor nedělá rozdíly, nesnáší všechny úplně stejně
Komentáře
Okomentovat