Kostlivci

Komunikace se v zimním období neudržuje.

Děkuju za pochopení.

Mám problém ji udržovat i v létě.

Na jaře jen tiše zírám na rozesmátý tváře.

A na podzim?

Opět čekám na ticho dlouhých zim.

Říkám tomu smotanej verš. Je smotanej jako žvýkačka ve vlasech. Nezbývá, než jej vystříhat z hlavy.

KOSTLIVCI

Davá mi to zabrat.

Být a nemít.

Žít a žíznit.

Žádnou drogu nebrat.

Tou drogou budeš asi ty.

Uzamčená v trapným klišé.

Uvnitř hlavy blázna,

co tenhle blábol píše.

Cítíme se jako kostlivci.

Bez masa, bez duše, bez zlosti.

A jediný, co nám zbývá,

jsou polámaný kosti.